Černá Hora MONTENEGRO Crna Gora 

pod záštitou velvyslance Černé Hory ve Vídni J. E. Željko Peroviće

Od raného středověku existovaly v rámci území dnešní Černé Hory početné samostatné státní útvary. Vývoj však postupoval opačně než u nás. Zatímco Československo se v roce 1918 osamostatnilo od Rakouska-Uherska, Černá Hora byla naopak v roce 1918 začleněna do území Srbska, kde zůstala až do druhé světové války. Po ní se stala součástí socialistické jugoslávské federace. Při divokém rozpadu Jugoslávie na přelomu 80. a 90. let, kdy se válečný konflikt Černé Hoře téměř vyhnul, zůstala věrná své mateřské zemi a jako jediná z federativních republik se od Jugoslávie neodtrhla. Proto spolu s Jugoslávií nesla tíhu sankcí, které na ně byly uvaleny po skončení války, postupně tak vzrůstala nespokojenost, která v roce 2006 vyvrcholila osamostatněním Černé Hory. Se Srbskem, které se stalo nástupnickým státem Jugoslávie, si však udržela dobré vztahy dodnes. Černá Hora je poměrně multikulturní země. Z 630 000 obyvatel pouze 45 % tvoří Černohorci. Žije tu mnoho Srbů, Bosňáků nebo Albánců. Země nevybočuje z balkánského standardu a odhaduje se, že zhruba každý druhý Černohorec žije a pracuje v zahraničí. Většina lidí se hlásí k pravoslavné církvi, ale zhruba 20 % jsou muslimové. Zajímavostí je, že tu žije 16,5x méně obyvatel než v ČR. V zemi je mnoho náboženských památek v čele s katedrálou sv. Tripona v Kotoru. Tradičním historickým kulturním centrem je bývalé hlavní město Cetinje, dále Kotor nebo Budva. Centrem současného kulturního vyžití, muzeí, koncertů a galerií je pak hlavní město Podgorica a bývalé hlavní město Cetinje. Oficiálním jazykem je černohorština. Jedná se však o odnož srbochorvatštiny, která zastřešuje většinu menších jazyků a nářečí v zemích bývalé Jugoslávie. V psané formě se používá latinka i cyrilice, přesto v běžném užití převažuje latinka na rozdíl od Srbska, kde převažuje cyrilice. Černá Hora je hornatá země s členitým pobřežím a množstvím malých, ale i opravdu velkých zátok, z nichž nejznámější je boka Kotorská. Na severu země leží známé a turisty stále více objevované pohoří Dumitor s nadmořskými výškami přes 2 500 m n. m. Vysoké kopce se však táhnou celou zemí a končí až strmými úbočími k mořské hladině. V bezprostřední blízkosti Kotoru se nachází pohoří Lovčen a při hranicích s Kosovem stále ještě člověkem málo objevené pohoří Prokletije. Jediná menší nížina se rozkládá jižně od hlavního města Podgorici a volně přechází v močálovitý břeh třetího největšího evropského jezera - Skadarského. To leží napůl v Černé Hoře a napůl v Albánii a je mimořádně rozmanité. Zatímco na jeho severním a východním břehu se nacházejí rovinaté močály, z jižního a západního břehu vybíhají strmé kopce. Země s významnou kulturní tradicí a silnou vazbou i vlivem na českou kulturu - především díky malíři Jaroslavu Čermákovi, spisovateli Josefu Holečkovi, etnografovi Ludvíku Kubovi, skladateli a pedagogovi Antonínu Šulcovi i veliteli kotorské vzpoury Františku Raschovi.  V roce 2006 (3. června) vznikl stát Černá Hora (15 let výročí), samostatnost je spojena se státním svátkem 21. května 2006 - referendum nezávislosti. Dalším mezníkem je pak i státní svátek 13. července - vznik samostatného státu v roce 1878 i ztráta nezávislosti před 100.lety v roce 1921. 


programová nabídka

Putovní panelová výstava představí všechny položky světového seznamu UNESCO za Černou Horu (materiální, přírodní, nemateriální, Paměť světa)

Putovní panelová výstava nejvýznamnějších osobností Černé Hry s významnou vazbou na naši kulturu a osobnosti. Výstavu doplní i panely a partnerských měst a regionů Arménie a České republiky

Výstava fotografií z černohorských národních parků cestovatele Josefa France z Prostějova. Výstavu doplní autorské setkání a komentovaná prohlídka

Originálním fotografické svědectví o dnes málo známém a přehlíženém balkánském bojišti Velké války. Je výběrem z více než 300 fotografií válečného deníku nadporučíka Hynka Doležala (1880-1938).


harmonogram výstav

5.5. - 31.5.  Valašské Meziříčí (info)
3. - 23. 6. Přerov (info)
24.6. - 23.7. Vodňany
24.7. - 19.8. Jihlava
20.8. -  10.9. Brno 
11.9. - 29.9. Hodonín
3.10. - 5.11. Staré Město + Uherské Hradiště
6.11. - 30.11. Uherský Brod 
1.12. - 31.12. Praha 


doprovodné akce

středa 3. června 16.00 Přerov: Vernisáž a komentovaná prohlídka fotografa a cestovatele Josefa France a setkání s velvyslancem Černé Hory i přednáškou o Františku Raschovi (místní rodák)

čtvrtek 24. června 16.00 Vodňany: Derniéra s koncertem Predragem Duronjićem a komentovanou prohlídkou s přednáškou o Josefu Holečkovi (rodák z Vodňan)

sobota 24. července 19.00 Jihlava - Společný arménský a černohorský večer s derniérou i vernisáží výstav, setkáním menšin a koncertem taneční skupiny Kilikia a skupiny Predraga Duronjiće


pátek 20. srpna 19.00 Brno - Společný běloruský a černohorský večer s derniérou i vernisáží výstav, setkáním menšin a koncertem skupin Shum Davar a skupiny Predraga Duronjiće


partnerská města a další významná místa

Přerov (Olomoucký kraj) - Kotor, Valašské Meziříčí (Zlínský kraj) - Budva, Vodňany- Stožice (Jihočeský kraj) - rodiště Josefa Holečka 


editoři výstav

Václav Štěpánek

Ústav slavistiky MUNI Brno + starosta Slováckého krúžku ...
+420 724 377 029
v.stepanek@int-cz.com

Jitka Cardová

překladatelka a editorka
+420 776 394 870
JCardova@seznam.cz