NIZOZEMSKO Nederland

Nizozemí je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království (evropské Nizozemska a 3 ostrovy v Karibiku, tzv. Karibské Nizozemsko - Aruba, Curaçao, Svatý Martin) a tří malých ostrovních zemí (Bonaire, Saba, Svatý Eustach), které leží v severozápadní Evropě na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Na rozloze 41 526 km² žije přibližně 17,3 milionu obyvatel. S hustotou zalidnění 408 obyvatel na km² je Nizozemsko na 15. místě na světě. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace - Amsterdam, Den Haag, Rotterdam a Utrecht. Oficiálním hlavním městem je Amsterdam. Většinu funkcí hlavního města však plní Den Haag, který je sídlem nizozemského krále, parlamentu a vlády. V Haagu sídlí také Mezinárodní soudní dvůr. Vedle Nizozemců (či Holanďanů), kteří tvoří převážnou většinu obyvatelstva, žijí v zemi původní menšiny Frísů a Němců. V Nizozemsku také žijí imigranti ze stávajících a bývalých nizozemských zámořských území Surinamu, Nizozemských Antil a Indonésie. Další poměrně početné jsou komunity přistěhovalců z Maroka, z Turecka a mnoha asijských zemí.

Nizozemí má stejný problém jako my: názvem historická země (Čechy) je často pojmenována celá Česká republiku, v Nizozemí názvem 2 z 12 provincií (Severní a Jižní Holandsko) je pojmenováváno celé Nizozemí. Název další nizozemské provincie, Zéland, se zase často mylně používá pro název Nového Zélandu, který je pojmenován podle ní. A stejně jako Slezsko je rozděleno mezi Českou republiku a Polsko, Nizozemí se zase dělí s Německem o Frísko, v němž žije společná menšina Frísové, a s Belgií o provincii Limburk (kterou má jak Nizozemsko, tak Belgie) a Brabant (nizozemská provincie Severní Brabant a belgické provincie Vlámský Brabant a Valonský Brabant). V Brabantu také leží město Baarle, které je turistickou raritou mezi Nizozemím a Belgií: každý jeho dům, a někdy i každý byt i část bytu, leží v jiném státě... Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po Osmdesátileté válce v roce 1581 Verlatingheho listinou a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Ta na jeho území ustanovila v letech 1795-1806 Batávskou republiku a poté v letech 1806-1810 podřízené Holandské království, které bylo až do roku 1815 připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu bylo v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřily do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné Nizozemské království, spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem. Od roku 1890 existuje Nizozemí v té podobě, jak je známe dnes. V současnosti je Nizozemí konstituční monarchií. Ústavním zákonem z roku 1815 byl zaveden systém dvoukomorového parlamentu a až do dneška se skládá nizozemská zákonodárná moc (Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden) z dolní (doslova Druhé: Tweede Kamer der Staten-Generaal) a horní komory (vlastně První: Eerste Kamer der Staten-Generaal).