Česko-nizozemská stopa

 Druhá příbuzná "složka" nizozemského národa jsou sousední Vlámové z Belgie, která byla do roku 1830 součástí Nizozemí a Afrikánci z Jižní Afriky. Vlámský dialekt nizozemštiny pokládají Nizozemci za hezčí, než jejich vlastní jazyk (Vlámové mluví spisovněji a "nechrochtají") a afrikánský za venkovský (z nizozemského slova boer, sedlák, Búr, vzniklo české "buran"). V době počátku kolonizace českého knížectví a království k nám nepřicházeli masově jen Němci, ale i Italové a Nizozemci. Město Nymburk založili Nizozemci - stejně jako slezskou obec Wilamowice, která od roku 1920 leží v Polsku (východní Těšínsko) a obyvatelé tam dodnes mluví středověkým holandským dialektem. První veřejné školy pro všechny v Nizozemské Guyaně, dnešním Surinamu, založila roku 1735 zdejší mise Českých bratrů.

Nizozemského původu byli/jsou předobraz Jiráskova F. L. Věka F. V. Hek, Jan Werich, televizní režisér Pavel Vantuch, spisovatelé Eduard a Martin Petiškovi, a básník a herec divadla Járy Cimrmana František Petiška, jehož básnické příjmení Vinant pocházelo z příjmení nizozemského dědečka Winandta. Významná česká osobnost inspirovaná Nizozemskem byl básník Konstantin Biebl, který léta 1926 - 27 strávil v nizozemských koloniích na Jávě a Sumatře a napsal o tom svou nejznámější sbírku S lodí, jež dováží čaj a kávu.