Oba naše státy mají svou dlouhou společnou historii. Poprvé byly v letech 1253-1276 sjednoceny pod vládou Přemysla Otakara II., později se spojily znovu i s Uherskem a pod vládou dynastie Habsburků se staly důležitou mocností Evropy. která trvala od roku 1526 až do roku 1918. Pozdější centralizovaná monarchie s hlavním sídlem vlády ve Vídni (Praha byla hlavním městem soustátí jen v letech 1583-1611) byla čím dál více vnímána jako překážka národních zájmů při rozmáhajícím se nacionalismu v centrální Evropě v druhé polovině 19. století. Češi požadovali, aby bylo jejich království řízeno vládou v jejich hlavním městě, Praze, a ne ve Vídni, a jako hlavní část jejich strategie pasivního odporu se léta nepodíleli na politických diskuzích a rozhodnutích rakouské říšské rady, rakouského parlamentu ve Vídni zastupujícího všechny národy Rakousko-uherské monarchie. Etničtí Němci se v té době také chtěli podílet na pokračujícím procesu unifikace Německa. Přestože se české země rozvinuly jako průmyslové centrum monarchie, stovky Čechů, žijících v bídných životních podmínkách hlavně na jižní Moravě, se mezi lety 1870-1910 přestěhovaly do Vídně, aby zde pracovaly v podřadných profesích. Protože někteří z nich nebyli vzdělaní a neuměli německy, obyvatelé Vídně Čechy globálně považovali za nízkou sociální třídu, a tak se německé (ve vídeňském dialektu) pojmenování pro Čechy Böhm nebo Bem, v Rakousku používalo i ve 20. století jako pejorativní. Ve Favoriten (předměstské chudinské čtvrti Vídně, žilo zhruba - dle historiků - kolem 300 tisíc Čechů. Kromě toho lákala Vídeň také české, moravské a slezské rodáky ze střední třídy, kteří zde studovali a rozvíjeli svou pracovní kariéru, jakými byli psychiatr Sigmund Freud, skladatel Gustav Mahler, filosof Edmund Husserl, fyzici Kurt Gödel a Ernst Mach, spisovatelé Karl Kraus a Robert Musil, budoucí první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a mnoho dalších. Vídeň byla tehdejší době druhým největším českým městem na světě. Naopak jižní Morava byla rodištěm dvou rakouských federálních prezidentů: Karl Renner, jenž se v roce 1918 rozhodně podílel na vzniku první Rakouské republiky, jako státní kancléř, a později se stal prezidentem na dobu mezi lety 1945-1950; narodil se v roce 1870 v Dolních Dunajovicích (Untertannowitz), v tzv. oblouku Dyje (Thayabogen). Adolf Schärf, vicekancléř v letech 1945-1957 a rakouský prezident v letech 1957-1965, se v roce 1873 narodil v Mikulově (Nikolsburg). Původem z Českých zemí ale byli i rakouští prezidenti Wilhelm Miklas, Franz Jonas, Kurt Waldheim (vlastním jménem Watzlawick) a Thomas Klestil, a kancléři Walter Breisky, Rudolf Ramek, Karl Buresch, ale i Franz Vranitzky a Viktor Klima a další. Mnoho aristokratických a buržoazních rodin s velkým vlivem v rakouské politice, ekonomice a umění mělo své kořeny v dnešní České republice.  

Unsere beiden Staaten haben eine lange gemeinsame Geschichte. Sie wurden zuerst in den Jahren 1253-1276 unter der Herrschaft von Přemysl Otakar II vereinigt, später mit Ungarn wieder vereint und unter der Herrschaft der Habsburger-Dynastie zu einer wichtigen Macht in Europa. Die später zentralisierte Monarchie mit dem Regierungssitz in Wien (Prag war erst 1583-1611 die Hauptstadt des Wahlkreises) wurde zunehmend als Hindernis für nationale Interessen an der Verbreitung des Nationalismus in Mitteleuropa in den USA angesehen zweite Mitte des 19. Jahrhunderts. Die Tschechen forderten, dass ihr Königreich von einer Regierung in ihrer Hauptstadt Prag und nicht in Wien regiert wird, und nahmen als wesentlicher Bestandteil ihrer passiven Widerstandsstrategie nicht an politischen Diskussionen und Entscheidungen des Österreichischen Reichsrates, des österreichischen Parlaments, teil in Wien vertritt alle österreichischen Nationen. Ungarische Monarchie. Zu dieser Zeit wollten auch ethnische Deutsche am laufenden Prozess der deutschen Einigung teilnehmen. Obwohl sich das tschechische Land zu einem Industriezentrum der Monarchie entwickelte, zogen Hunderte von Tschechen, die unter schlechten Lebensbedingungen lebten, hauptsächlich in Südmähren, zwischen 1870 und 1910 nach Wien, um in minderwertigen Berufen zu arbeiten. Da einige von ihnen nicht ausgebildet waren und kein Deutsch sprachen, betrachteten die Wiener Böhmen weltweit als eine niedrige soziale Klasse, und so wurde in Österreich der deutsche Name (im Wiener Dialekt) für die Tschechen Böhm oder Bem verwendet 20. Jahrhundert als abwertend. Historikern zufolge lebten in Favoriten (einem Vorort der Wiener Slums) rund 300.000 Tschechen. Darüber hinaus zog Wien auch bürgerliche tschechische, mährische und schlesische Ureinwohner an, die hier ihre Karriere studierten und entwickelten, wie den Psychiater Sigmund Freud, einen Komponisten Gustav Mahler, der Philosoph Edmund Husserl, die Physiker Kurt Gödel und Ernst Mach, die Schriftsteller Karl Kraus und Robert Musil, der künftige erste tschechoslowakische Präsident Tomáš Garrigue Masaryk usw. Wien war damals die zweitgrößte tschechische Stadt der Welt, während Südmähren der Geburtsort war von zwei österreichischen Bundespräsidenten: Karl Renner, der 1918 beschloss, der erste österreichische Bundeskanzler zu werden und später von 1945 bis 1950 Präsident wurde, wurde 1870 in Untertannowitz als sogenannter Adolf Schärf, ab 1945 Vizekanzler, geboren. 1957 und österreichischer Präsident von 1957-1965, geboren 1873 in Mikulov (Nay ikolsburg). Die österreichischen Präsidenten Wilhelm Miklas, Franz Jonas, Kurt Waldheim (bürgerlicher Name Watzlawick) und Thomas Klestil sowie die Bundeskanzler Walter Breisky, Rudolf Ramek, Karl Buresch sowie Franz Vranitzky und Viktor Klima. Viele aristokratische und bürgerliche Familien mit großem Einfluss auf die österreichische Politik, Wirtschaft und Kunst hatten ihre Wurzeln in der heutigen Tschechischen Republik.

UNESCO Rakouska

Putovní panelová výstava představí všechny položky světového seznamu UNESCO za Rakousko (materiální, přírodní, nemateriální, Paměť světa) Die Wanderausstellung zeigt alle Elemente der UNESCO-Weltliste für Österreich (materiell, natürlich, immateriell, Erinnerung an die Welt).

Slavní "čeští" Rakušané

Putovní panelová výstava 50 nejvýznamnějších rakouských osobností českého původu a nebo významným vztahem k českému prostředí. Eine Wandertafelausstellung der 50 wichtigsten österreichischen Persönlichkeiten tschechischer Herkunft oder eine bedeutende Beziehung zur tschechischen Umwelt.

20 opomíjených česko-německo-židovských osobností

Výběr 20 osobností česko-německo-židovských projektu Kulturní dědictví UNESCO 2021 - 2023. Slavnostní zahájení proběhne v Jeruzalémské synagoze v Praze (29.3.2023) a potrvá až do konce července 2023. V průběhu výstavy nabídneme i doprovodné přednášky i koncerty.