Česko-pobaltská stopa
Spojení Česka a Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko) má hluboké kořeny – od středověké dynastické politiky až po dnešní intenzivní diplomatickou, vojenskou i kulturní spolupráci. Vztahy obou regionů jsou dlouhodobě mimořádně blízké díky sdílené zkušenosti se sovětskou nadvládou i současnému spojenectví v EU a NATO.
Československo uznalo pobaltské státy de iure v prosinci 1922 a už tehdy se začala psát kapitola vzájemné důvěry. První československý prezident T. G. Masaryk udržoval s představiteli mladých pobaltských republik velmi vřelé vztahy a podporoval jejich zakotvení v evropském prostoru.
Čeština a česká literatura se v Pobaltí těší trvalému a živému zájmu. Výraznou osobností je například estonská překladatelka Edith Karu, která dlouhodobě zpřístupňuje českou literaturu estonským čtenářům. Na české straně vyniká přední baltista Pavel Štoll, jenž se systematicky věnuje propagaci lotyšské literatury v českém prostředí.
Mezi nejvýznamnější české osobnosti působící v Litvě patří Jeroným Pražský a Jan Amos Komenský, kteří zanechali stopu v tamním intelektuálním a duchovním životě. Silnou hudební stopu pak představuje Rudolf Liehmann (1855–1949), český hudební pedagog a varhaník ze Zlonic. V roce 1883 odešel do litevského města Rokiškis, kde vedl vyhlášenou varhanickou a pěveckou školu a zásadně ovlivnil místní hudební scénu. V Litvě je znám pod jménem Rudolfas Lymanas.
Významné vazby se promítly i do jazyka. V roce 1874 doporučil lotyšský publicista a lingvista A. J. S. Kronvalds reformu lotyšského pravopisu podle českého vzoru, inspirovanou husitským/českým didaktickým systémem. Čeština se tak stala inspirací pro modernizaci lotyšského jazyka.
Opačným směrem vyniká osobnost Františka Skoriny, jedné z nejvýznamnějších postav z Pobaltí působících v Praze. Skorina, který v roce 1517 jako první přeložil a vydal bibli v církevněslovanském jazyce, se stal symbolem kulturního a duchovního propojení regionů. Jeho odkazu bude věnována speciální panelová výstava, která naváže na úspěšnou panelovou výstavu Česko-baltské stopy všech tří velvyslanectví z roku 2022.