Česko-gruzínská stopa
První české osady na severním Kavkaze byly založeny koncem 60. let a další v průběhu 70. let 19. století. Češi se usazovali také v Tbilisi, Ordžonikidze, Suchumi, Kutaisi. Působili jako hudebníci v různých orchestrech a vojenských kapelách nebo jako učitelé hudby a klasických jazyků. Nejslavnější osobností z českých zemí působící v Gruzii byla nepochybně první nositelka Nobelovy ceny míru Bertha von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská, pražská rodačka, která působila v letech 1876-1885 v Gruzii jako host kněžny Jekatěriny Dadiani z Mingrelie. Bertha zde vyučovala němčinu, překládala a pokusila se o překlad gruzínského národního eposu Muž v tygří kůži, který je na listině UNESCO (Paměť lidstva). Významnou osobností také byl český operní pěvec Josef Navrátil (v Gruzii známý jako Ratili), který založil první gruzínský pěvecký sbor, jehož repertoár byl zaměřen na gruzínské lidové písně. V Tbilisi působil první cvičitel Sokola v carském Rusku Antonín Lukeš a několik desítek Čechů vyučovalo tělocvik na gymnáziích. České stopy vedou také do zdravotnictví. Český lékař Jan Přibyl, který v první polovině 19. století založil první vojenskou nemocnici v Tbilisi a působil tam jako hlavní lékař, se zasloužil o propagaci léčivých účinků minerálních vod Bordžomi a Abastumani. Na přelomu 19. a 20. století v Tbilisi působili také významní čeští sochaři, stavitelé a dekoratéři. Dílně Antonína Nováka (a jeho synů Františka a Josefa) vděčí Tbilisi reliéfní a sochařskou výzdobu fasád většiny klenotů tbiliské secese). Jedním z nejvýznamnějších československých pilotů na západní frontě 2. světové války byl Otto Smik, který se svému slovenskému otci-legionáři narodil v Gruzii po první světové válce ze sňatku s Gruzínkou. Z arménské menšiny v Gruzii pocházela i matka významného českého herce Bohumila Klepla. Významným českým animátorem a režisérem animovaných filmů byl rodák z Gruzie Garik Sekošvili, tvořící pod pseudonymem Garik Seko. slavní manželé Božidara Turzonovová a Jozef Adamovič mají dceru Andreu Adamovičovou, která vystudovala gruzínštinu a působí jako překladatelka klasické gruzínské literatury. Spojení této rodiny s Gruzií bylo tematizováno i ve filmu Mladé víno, kde Turzonovová cestuje do Gruzie na vinnou farmu a získává nové zkušenosti.