Česko-irská stopa
Česko-irské stopy zahrnují genetické propojení Čechů a Irů skrze keltskou DNA, působení Moravských bratrů , vysídlených z Moravy, v Irsku (jejich sídlo v Gracehill v Severním Irsku je na listině UNESCO). Karel IV. založil v Praze klášter irských františkánů (v místě dnešního domu u Hybernů). Podle legendy se odsud rozšířily do českých zemí brambory. V Praze se také nalézají ostatky irských svatých, které přivezl do Prahy velký sběratel ostatků Karel IV. (lebka sv. Havla ve stejnojmenném kostele na Starém Městě, lopatka sv. Valentýna na Vyšehradě). Svatý Patrik je patron Irska, připomínáme si ho i u nás (socha sv. Patrika v Čeladné, kostel se sochou sv. Patrika v Dolní Lutyni či před kostelem v sousedství zámku ve Fryštátě). V Praze se také pravidelně koná Festival sv. Patrika. V Čechách se také v 18. století usadili tzv. "Divoké husy" irští aristokraté a vojáci, kteří opustili Irsko po porážce povstání v r. 1691 a doufali v návrat domů. Patřily sem např. šlechtické rodiny Wallisů z Carrighmainu, O´Kellyů, císařský lékař MacNeven či rakouský polní maršál Ulysses Brown, pochovaný v kostela sv. Josefa v Praze. Později se karta obrátila - podle posledního cenzu, který proběhl v roce 2011, bylo v Irsku přes 5000 migrantů českého původu. V současnosti zde žije 7000 - 10000 českých migrantů. V Dublinu tedy až 18. 1. 1991 vzniká krajanská organizace pod názvem Irsko-česká a slovenská společnost (The Irish Czech and Slovak Society). Zpočátku byla aktivně vedena dr. Frank Drechslerem. Po jeho smrti se předsedou společnosti stal dr. Eamon O´Flaherty z katedry historie dublinské univerzity. V květnu 1999 byl předsedou zvolen Fred O´Callaghan, dirigent irského sboru a velký znalec české hudby. Tato vášeň ho zavedla k práci v této společnost. Jedním z nejvýstavnějších pražských domů je Dům u Hybernů (staročesky Irů), který v roce 1652 založili irští františkáni, po zrušení kláštera Josefem II. šlo o jeden z nejvýznamnějších výstavních domů, dnes muzikálové divadlo. Podle irské báje, zaznamenané kronikářem Seathrún Céitinnem napsal první a nejvýznamnější satirický český básník Karel Havlíček Borovský svou významnou epickou básnickou skladbu Král Lávra (1854), v níž je zmíněn i Ondřej Červíček, zakladatel nejvýznamnějšího českého hereckého rodu Hrušínských. Šlo o Havlíčkovo symbolické přihlášení se k programu irského národního hnutí odporu Repeal, o převzetí jehož zásad se Havlíček snažil v českém národním obrození. Po druhé světové válce si legendární česká divadelní dvojice Voskovec a Werich přivezla z amerického exilu irskoamerický muzikál Divotvorný hrnec (Finian´s Rainbow), který nabyl takové známosti, že Voskovcem a Werichem přebásněné melodie z něj dodnes žijí a zpívají se u ohňů nebo na večírcích s kytarou. Stejným způsobem (via Voskovec a Werich se k nám dostalo dílo irského satirika Seana O´Caseyho, z něhož péčí překladatelky Jany Werichové, scenáristy Jana Wericha a režisérů Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka stejně proslula televizní inscenace Uspořená libra (A Pound on Demand) a péčí téže překladatelky a režiséra Jiřího Krejčíka divadelní, televizní i filmová inscenace Penzion pro svobodné pány (v originál Bedtime story), které zná celý český národ nazpaměť. Podobným způsobem se na české kultuře podepsaly Gulliverovy cesty irského autora Jonathana Swifta, které nejenže znal každý školák jako knihu s ilustracemi Cyrila Boudy, ale velký scenárista a režisér Pavel Juráček na knize založil jeden z největšího filmu tzv. československé nové filmové vlny Případ pro začínajícího kata (1969), který v podobenství kritizoval v zemi panující systém. Tentýž vliv mělo na největšího českého autora animovaného a kombinovaného filmu Jana Švankmajera dílo Lewis Carolla, když na motivy jeho Alenky v říši divů natočil svůj film Něco z Alenky (1988). Irským autorům (Joyce Lewis, Stevenson, Swift, Caroll) se jako překladatel celý život věnoval velký český anglista a satirik, katolický umělec Aloys Skoumal. Významná česko-italská kunsthistorička a galeristka Miroslava Hajek v Terstu organizuje výstavy příbuzného velkého terstského Ira Jamese Joyce (a v době, kdy v Terstu žil, i našeho rakousko uherského spoluobčana a měl významné vazby na českého bankéře Františka Schaurka).