Doprovodné akce 

SRBSKÉ

 vystoupení srbských hudebníků, srbské menšiny, projekce filmů, ochutnávky srbských specialit, besedy, přednášky ...

Výstava světoznámého grafika a uznávaného módního fotografa Pavla Surového představuje bohatou rozmanitost lidového kroje na Balkáně. Jeho dílo je specifickou reinterpretací lidových krojů jako nehmotného kulturního dědictví, které odvážně skládá z tradičních prvků a zobrazuje je z originální perspektivy, která specifickým způsobem mění estetiku a tradiční modely. Ve fokusu je spojení tradice a duchovna, výstava představuje originální a autentický balkánský lidový oděv. Název výstavy Trůn ve světském i duchovním smyslu představuje boj národů o moc, tedy o sídlo. Samotný název odkazuje na skutečnost, že archaické lidové kroje čerpají inspiraci z královských dvorů a královské koruny symbolizují svatební veselí. Na královském dvoře se vedle přepychu dostává do popředí ženská krása, která je hlavní inspirací pro mnoho umělců, a každá žena touží být tou nejkrásnější, aby mohla usednout na trůn. Různé národy prostřednictvím svého lidového kroje zdůrazňují své autentické symboly a vlastnosti, které je definují jako národ a v tomto smyslu jako jedinečné a výjimečné. Autor a fotograf Pavel Surový prostřednictvím etnografického výzkumu a fantasmagorických fotografií tuto korespondenci sublimoval do jednoho originálního a jedinečného zobrazení. Zvláště důležitým prvkem jeho uměleckého přístupu je vnímání ženské krásy jako nehistorické, a tedymimočasové estetické kategorie. Prostřednictvím uměleckého odhalení mystiky lidových krojů, pověr a mýtů z různých epoch promlouvá archetyp Afroditiny krásy. Vytváří tak moderní koncept etno umění a nový přístup k tradičnímu dědictví, který prostřednictvím alegorie propojuje minulost a budoucnost. Jeho dílo je výsledkem hledání ideálu věčné krásy, duchovní inspirace, která je základem jeho tvorby, snů a nedosažitelné věčnosti, výrazu, který mění pohled na ženu, náboženství, historii a tradici, a konečně experimentu a filozofické hry, která provokuje a mění zavedená dogmata a vzorce chování. Jeho umělecké bádání poukazuje na skutečnost, že v křesťanské civilizaci podléhá veškerá prvotní krása, a tedy i krása ženská, skrývání, zejména v lidovém kroj, který skrývá nedosažitelný ideál krásy pod množstvím spodniček, krajek, stuh, mašlí a výšivek. Na jedné straně je lidový kroj poznamenán světskou touhou po kráse, kterou symbolicky naznačují dukáty, perly a korunky, na druhé straně tentýž kroj nese symboly duchovnosti a náboženství. Například symbol jablka ze stromu poznání dobra a zla jako prvotního hříchu a vyhnání z ráje existuje v lidových zvycích, a tedy i na lidovém kroji, jehož je součástí. Prostřednictvím krojů a symbolů na nich jsou Ježíš Kristus a Bůh různými způsoby symbolicky přítomni a vnímáni. Také ženy měly křížky na rukou, na prsou, vyšité na jabloních, dokonce i vyfoukané perly ve tvaru křížků a květů. Po stopách náboženské symboliky i parte často představovalo "jedno tělo" v biblickém smyslu, tedy symbolické spojení ženy a muže v jedno tělo s jednou duší - pírko, které si ženich zastrčil do klobouku, se po svatbě ve svatební den vkládalo ženě do parte a po léta se tak uchovávalo nad manželským ložem jako symbol věrnosti a oddanosti. Starý kroj vyjadřoval explicitním nebo sugestivním způsobem příslušnost k etnické skupině nebo náboženství, a to prostřednictvím barev národních prvků na zástěrách, přástkách, ručnících nebo kobercích. Výstava také ukazuje, že staré křesťanské symboly, jako je svatý grál, slunce, semínko, koruna, kříž, kolo, srdce nebo holubice, jsou ve skutečnosti symboly sjednocení vetkané do lidového kroje jako ochránci i nositelé štěstí, prosperity a blahobytu. Při pohledu na fotografie Pavla Syrového je zřejmé, že starý lidový kroj byl ovlivněn módou z královských dvorů a válečnických uniforem, světskou módou, ale v závislosti na dostupných materiálech a tkaninách konkrétního klimatu a doby. Celý výtvarný scénář, scénografie, styl odívání, výběr koberců a koberečků, volba a kombinace krojů a barev, retušování fotografických rámů, vrcholící na výstavě "Trůn", díla jsou dílem fotografa Pavla Surového. 

 STRUČNĚ O PRÁCI PAVLA SUROVÉHO 

 Pavel Surový je světoznámý grafik, módní fotograf a sběratel lidových krojů, který představuje tradici a kulturu prizmatem svého duchovního a filozofického pohledu. V rámci propagec města, kdy Novi Sad nesl titul Evropské hlavní město kultury, se Pavel Surový v roce 2022 představil výstavou "Slava", která byla poprvé instalována už v sedmi kulturních místech. Zúčastnil se Mezinárodního festivalu etnologie v Bělehradě, Mezinárodního festivalu etnomódy IBEFF v ruském Petrohradě, Mezinárodního festivalu "Biserna grana" a také festivalu na Slovensku. V Galerii na Bratislavském hradě, bývalém sídle královny Marie Terezie, představil svou výstavu "Slovenské krásy" u příležitosti oslav Dne ústavy Slovenské republiky. Je držitelem slovenské ceny Multimedia PRIX (2003) za nejúspěšnější multimediální dílo na Slovensku. Získal první cenu poroty v soutěži HiiiBrand (2010) v Číně za nejúspěšnější globální značku a je držitelem evropského Oskara za design Angel na AdPrintFestivalu (2012) za nejúspěšnější návrh loga v Evropě. Jeho designová řešení jsou publikována po celém světě. Před dvěma lety získal první cenu poroty na festivalu IBEFF Ethnomode v Rusku v kategorii módní fotografie. Na světových fotografických soutěžích získal řadu ocenění za portrétní a módní fotografii. Byl vyhlášen nejúspěšnějším portrétním fotografem v České republice na Mezinárodním fotografickém salonu Bohemia v Praze a nejúspěšnějším fotografem na Bienále Vsetín. Ve Slovinsku získal zlatou medaili Slovinské fotografické asociace v kategorii série a byl vyhlášen nejlepším autorem a fotografem na 23. Celje Photo Salon. Získal po dvou zlatých medailích v mezinárodních soutěžích umělecké fotografie v kategoriích barevná a černobílá fotografie v Belgii a Gruzii. V poměrně krátké době získal 23 zlatých, více než 30 stříbrných a bronzových medailí na mezinárodních fotografických soutěžích v Rusku, Francii, Belgii, České republice, Gruzii, Černé Hoře, Bulharsku, Slovinsku, Chorvatsku, Albánii, Turecku, Kypru, Severní Makedonii, Nikaragui, Indii, na Islandu... V loňském roce měl samostatné výstavy v Kysači, Somboru, Novém Sadu a Bělehradě. Výstava "Corona" měla světovou premiéru v Paříži a výstava "Prestol" ve slovinském Mariboru.