Byzantská hudba Řeckých pašijí
Svatba
Dnes je svatba (Simera gamos ginetai)
Řecká lidová svatební píseňČtení z listu sv. apoštola Pavla Efeským (kap. 5, 20 – 33)
Úryvek z listů sv. Pavla, který je nedílnou součásti obřadu svatby.Izajáši, plesej (Isaia choreve)
Tradiční nápěv Izajáši, plesej z byzantského obřadu svatby. Skladba Izajáši, plesej (Ησαΐα χόρευέ) v původní, tradiční podobě nápěvu, jak ji zaznamenává B. Martinů, a také i ve zpracování skladatele (pouze 1., "Londýnská" verze opery).
Světlo tiché – starý nápěv (Fos Ilaron, archaion)
Byzantská skladba z rukopisu B. Martinů (tj. v původní, tradiční podobě nápěvu), která je součástí obou verzí opery Řecké pašije. B. Martinů citoval tuto skladbu ve svém díle celou, a to v originální, jednohlasé podobě.
Byzantská hudba Řeckých pašijí
24. 5. 2024, 19:00, Červený kostel Brno
Koncert, na němž zazní byzantské skladby, které použil Bohuslav Martinů v opeře Řecké pašije, a také byzantské hymny z nově objeveného rukopisu Bohuslava Martinů, a to v originální podobě i ve zpracování skladatele.
Program
Úvod:
Te – ri – rem (z Kanonické mše) – Marios Christou
Kratema, 1. plagální modus – P. Chalatzoglou
Hospodine, pomiluj ny – Anonym
Pašije, část 1. – začátek Velkého týdne
Aleluja
Byzantská skladba z rukopisu B. Martinů (tj. v původní, tradiční podobě nápěvu), která je známá jako " Aleluja ženicha" (Το Αλληλούια του Νυμφίου). Tímto nápěvem pravoslavná církev na Velké pondělí zahajuje Velký týden. Tento nápěv, který český skladatel a muzikolog Aleš Březina nazval "Téma kříže", používá B. Martinů v obou verzích opery Řecké pašije – 1. verze (Londýnská, 1957) a 2. verze (Curyšská, 1959). Zazní střídavě původní řecký tradiční nápěv (ve čtvrtém plagálním módu) a úprava pro smíšený sbor vycházející z opery Řecké pašije s verši žalmu podle řecké liturgické praxe.
Úpravu pro smíšený sbor provedl Marios Christou.Hle ženich přichází (Idou o nymfios)
Byzantský hymnus, který zaznívá na Velké pondělí ihned po úvodním Aleluja.Velká ektenie (Kyrie eleison)
Tradiční byzantské responsoriální provedení tzv. velké ektenie, kde na prosby duchovního sbor zpívá "Kyrie eleison" (Pane, smiluj se). Zazní střídavě původní řecký tradiční nápěv (ve čtvrtém plagálním módu) a úprava pro smíšený sbor vycházejícíz obou verzí opery Řecké pašije. Úpravu pro smíšený sbor provedl Marios Christou.
Spasiž, Pane, lid svůj… (Soson Kyrie ton lao sou…)
Tradiční byzantská skladba Spasiž, Pane, lid svůj… (Σώσον Κύριε τον λαό σου…) v původní, tradiční podobě nápěvu a také i ve zpracování B. Martinů (obě verze opery). Tento nápěv se neobjevil zatím v žádných rukopisech skladatele, ale je zmíněn v korespondenci Kazantzakis – Martinů.Cherubínská píseň – Petros Peloponisios
Cherubínská píseň v čtvrtém modu, skladba post-byzantského geniálního skladatele Petra Peloponnissia (18. stol.), jak ji zaznamenal B. Martinů. Interpretace obsahuje také jakýsi úvod v kvaziimprovizačním stylu neznámého původu, který zaznamenal B. Martinů.
Pašije, část 2. – Ukřižování, Vzkříšení
Aleluja, Hle ženich přichází (Idou o Nymfios) - viz výše
Žalm 118 (Amomos)
Zhudebnění žalmu 118, který je součástí pravoslavného obřadu pohřbu, v původní podobě nápěvu, jak jej zaznamenává B. Martinů, a také i ve zpracování skladatele v obou verzích opery.čtení Evangelia (podle Marka, kapitola 15:16 – 32)
Simeron Krematai
Byzantský nápěv Velkého čtvrtka.Engomia, stasis A, I Zoi en tafo (Život v hrobu)
Byzantský nápěv Velkého pátku, který B. Martinů zaznamenal ve svém rukopisu, ale nakonec nepoužil. Úprava Marios Christoučtení Evagelia (podle Matouše, kapitola 27:51 – 54)
Engomia, stasis B, Aksion esti (Důstojno jest)
Byzantský nápěv Velkého pátku, který B. Martinů zaznamenal ve svém rukopisu, ale nakonec nepoužil.Engomia, stasis C, Ai geneai pasai (Všechna pokolení)
Byzantský nápěv Velkého pátku, který B. Martinů zaznamenal ve svém rukopisu, ale nakonec nepoužil.Vstal z mrtvých Kristus – (Christos anesti)
Byzantský nápěv vzkříšení, který B. Martinů zaznamenal ve svém rukopisu, ale nakonec nepoužil.