Vídeňský rukopis Dioscoridův
Wiener Dioscurides Manuskript

Paměť světa r. 1997, Rakousko

Erstes umfassende Arzneibuch

Das Wiener Dioskurides Manuskript gilt als Meisterwerk der spätantiken Buchkunst und überliefert das botanische und pharmakologische Wissen der damaligen Zeit. Zahlreiche Reproduktionen der in griechischer Sprache verfassten Sammelhandschrift verbreiteten das überlieferte Heilkräuter wissen in ganz Europa und der islamischen Welt. Während des Mittel alters, der Renaissance, aber auch in späteren Jahrhunderten fungierte der Kodex als medizinisches Nachschlagewerk. Angefertigt wurde die Handschrift um das Jahr 512 für Anicia Juliana, eine vornehme Römerin von kaiserlicher Abstammung. Heute ist sie ein wertvolles Quellenwerk für antike Naturwissenschaften und früh byzantinische Kunst und Kulturgeschichte. Die arabischen Reproduktionen des Dioskurides Manuskripts beweisen, dass dieses auch in der islamischen Welt breit rezipiert wurde. In diesem Sinne beeinflusste das Manuskript nachhaltig die weitere Entwicklung der westlichen und islamischen Heilpflanzenkunde. Die Handschrift wurde im 16. Jh. in Wien gefunden. Sie umfasst 485 großformatige Pergamentblätter (etwa 30×37 cm).

První komplexní lékopis

Dílo De Materia Medica řeckého lékaře a botanika Pedania Dioscorida (40 - 90 n.l.) lze považovat za nejdůležitější zdroj starověkého světa, který byl používán ještě v průběhu středověku, renesance a i v pozdějších stoletích jako první komplexní lékopis. Četné reprodukce rukopisu pův. napsaného v řečtině rozšířily tradiční znalosti o léčivých bylinách po celé Evropě a islámském světě. Dílo obsahuje popisy bezmála 600 rostlin a ukázalo se jako nadčasové - bylo věky používáno bez ohledu na proměny lékařské vědy a ještě v 19. st. formovalo evropskou farmakopeiu. Během přepisování byla v průběhu staletí kniha doplňována poznámkami z arabských a indických zdrojů a do dnešních dnů se dochovalo mnoho různých ilustrovaných rukopisů. Jedním z nejznámějších rukopisů je právě bohatě ilustrovaný tzv. Vienna Dioscurides, vytvořený v Konstantinopoli v letech 512 až 513 na objednávku římské aristokratky Juliany Anicii. Význam tohoto rukopisu dokládá mimo jiné i skutečnost, že notář a vědec Johannes Chortasmenos zahájil v roce 1406 jeho rozsáhlou obnovu včetně nové vazby. Rukopis byl v 16. století nalezen ve Vídni a je zde i uchován (má 485 listů velké 30×37 cm).