Kafkatour v Severních Čechách 2025

27.10.2025

V loňském roce si celý svět připomenul významné výročí spojené s životem a tvorbou jednoho z největších světových spisovatelů Franze Kafky. Narodil se v Praze, své "matičce s drápky," kde také prožil většinu života. Často však cestoval nejen po Čechách (ať již služebně, na návštěvu příbuzných či na soukromé ozdravné pobyty), ale i do zahraničí. Po domovské Praze se v rámci Čech nejčastěji pohyboval právě v severních regionech. Obzvlášť blízký vztah měl k Frýdlantu, kde na hospodářské škole studovala jeho sestra Ottla. Do většiny severočeských měst zajížděl Kafka v rámci pracovních cest, na něž byl vyslán jako zaměstnanec Dělnické úrazové pojišťovny pro Království české. Na přelomu 19. a 20. století v severočeských městech došlo k bouřlivému rozvoji průmyslu. S tím souvisel dynamický měst a vzrůst počtu obyvatelstva. V továrnách a továrničkách našly práci tisíce dělníků. Kafkovým úkolem bylo kontrolovat bezpečnost práce a zajištění pracovních podmínek ze strany zaměstnavatelů. Měl na starost továrny ve čtyřech hejtmanstvích – Frýdlantu, Liberci, Rumburku a Jablonci nad Nisou. Návštěvy českého severu, přednášky, vystoupení u soudu a noclehy v různých hotelech se staly nedílnou součástí Kafkova pracovního života. Spisovatel Franz Kafka plnil své pracovní povinnosti úředníka pojišťovny svědomitě, byl zaujatý svou dobou a jejím technickým rozvojem. Stal se bezprostředním svědkem bouřlivého průmyslového rozvoje Severních Čech na počátku 20. století a získané vjemy pro něj byly důležitou inspirací, která se později promítal je jeho díla (Amerika, Zámek).

V loňském roce vznikla k výročí speciální výstava KafkaOrte, která nabízí portréty nejdůležitějších míst jeho pobytu a působení – v Praze (celkem 13 míst), v Českých zemí (13 míst) a v zahraničí (13 míst). Portrét každého místa obsahuje unikátní dobovou fotografii a nebo pohlednici, stručný popis místa a citát Franze Kafky, vztahující se k prezentovanému místu.

Cílem Kafkatour 2025 bude představit tuto výstavu právě v klíčových místech severních Čech, a doplnit ji tematickými přednáškami. Výstava a přednášky se uskuteční jen jeden den v místech, která Franz Kafka prokazatelně navštívil - 27. 10. v Liberci, 28. 10. ve Frýdlantu, 29. 10. ve Špindlerově Mlýně a 30. 10. v Jablonci nad Nisou.

Součástí programu budou přednášky/prezentace paní Gabriely Kalinové (spoluautorky výstavy, badatelky a členky Rakouské společnosti Franze Kafky a dalších rakouských i českých kulturních spolků), kterou doplní další odborníci a místní badatelé. Proběhne i komentovaná prohlídka panelové výstavy, která v daném místě bude umístěna jen jediný den. Akce se koná ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci a pro veřejnost bude ZDARMA.

Franz Kafka a Liberec (pondělí 27. 10. 2025 - od 16:30 v Krajské vědecké knihovně v Liberci)

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ KAFKATOUR

Kafkův strýc, lékař Siegfried Löwy, se zajímal nejen o tradiční medicínu, ale také o alternativní způsob života. Vyprávěl svému synovci, že někdy je lepší zapomenout na všechny medikamenty a pozměnit životní styl. Stačí vyrazit na čerstvý vzduch, jíst ovoce a zeleninu a sportovat. Kafkovi se tento návrh zalíbil, a tak se v roce 1902 poprvé vypravil do sanatoria v Drážďanech, tehdejšího centra zdravého životního stylu, a stal se vegetariánem. Na služebních cestách i na dovolené proto

vyhledával vegetariánské restaurace. V Liberci měl jednu oblíbenou, Thalasii. V rámci pobytu v Liberci navštívil také továrny ve Vratislavicích nad Nisou, v Rochlicích a v Ruprechticích, které jsou dnes součástí Liberce. Zaujalo ho rovně také liberecké divadlo, které navštívil třikrát.

Franz Kafka a Frýdlant (úterý 28. 10. 2025 - od 16:30 v penziónu a restauraci Bílý kůň)

Franz Kafka podnikl služební cestu do Frýdlantu hned několikrát. V roce 1911 se podle zápisu v deníku ubytoval v hotelu na náměstí jménem Bilý kůň. Kromě povinné návštěvy továren ve Frýdlantu shlédl také slavné Císařské panoráma. Silný dojem ze zasněženého zámku se promítl do jeho stejnojmenného díla. Své oblíbené sestře Ottle, která se zajímala o hospodářství, doporučil studium na zdejší vyhlášené zemědělské, hospodyňské a mlékařské škole.

Franz Kafka a Špindlerův Mlýn (středa 29. 10. 2025 - od 16:30 v hotelu Savoy)

Prezentace výstavy a přednáška v hotelu Savoy, který se v době návštěvy Franze Kafky v únoru a lednu 1920 jmenoval Hotel Krone. Odjel tam na zotavenou a zdejší zimní krajina sloužila jako jedna z inspirací k románu Zámek, který zde začal psát. Děj románu, který je dnes považován za autorovo nejlepší, byť nedokončené, dílo, začíná ve vesnici ležící pod sněhem. Tato Kafkova reflexe jako by symbolicky otevírala cestu k centrálnímu tématu moderní literatury, k obrazu vnitřního života člověka v celé jeho křehkosti, rozporuplnosti, odcizenosti, jakož i v absurditě zdánlivých lidských jistot. O 100 let později se v hotelu Savoy objevila busta Franze Kafky, dílo akademického sochaře Stefana Milkova, která vznikla za podpory nadace Sekyra Foundation.

Franz Kafka a Jablonec nad Nisou (čtvrtek 30. 10. 2025 - od 16:30 v hotelu Praha)

Dosud existující připomínkou jeho jabloneckého pobytu je bývalý hotel Geling (později Praha) v dnešní Komenského ulici. Když ho v roce 1879 majitel Gustav Geling nechal postavit, jistě netušil, že v říjnu roku 1910 bude hostit jednoho z největších evropských spisovatelů 20. století. Ostatně ani sám Kafka to v době příjezdu do Jablonce ani netušil. Poprvé navštívil Jablonec již na podzim v roce 1909, aby si na místě ověřil podmínky pro nové zařazení podniků do různých tříd podle stupně nebezpečí vykonávané činnosti a tím i ohrožení zdraví dělníků. V roce 1910 tam přijel s cílem podnikatelům vysvětlit, na základě jakých kritérií pojišťovna toto provádí zařazení provádí, a aby obhájil postup pojišťovny. Majitelé továren se samozřejmě bránili, protože podle zařazení do tříd se tříd se určovala i výše povinného pojistného. Dr. Franz Kafka tak nepředstavoval zrovna oblíbenou osobu. Snad právě proto se mu do přednášky v Jablonci, která měla proběhnout v hotelovém divadelním sále, příliš nechtělo a měl velkou trému. Přednáška, která se uskutečnila 1. října 1910 v sále hotelu Geling (Praha), však díky Kafkově obratnosti, řečnickému umění i asertivitě dopadla dobře.