Peutingerova mapa
Tabula Peutingeriana

www.onb.ac.at

Römisches Straßennetz im spätrömischen Weltreich

Das Kartenwerk umfasst das komplette Straßennetz des spätrömischen Reiches. Mit einer Länge von knapp 6,82 m und einer Höhe von lediglich 32 cm bildet die Tabula Peutingeriana die Oikumene (= die in der Antike bekannte Welt) von Spanien bis Indien in einer extremen Verzerrung ab. Die Originalkarte wurde wohl nach 330 angefertigt, und ist nur in einer mittelalterlichen Kopie erhalten. Nach dessen Erwerb durch Konrad Peutinger um 1507 erschien 1598 ein Druck von Ortelius, der im 18. Jh. über Prinz Eugen und Karl VI. in die Kaiserliche Hofbibliothek kam. Als mittelalterliches Faksimile ermöglicht sie Einblicke in die Verwaltung und Wirtschaft des antiken Großreichs. Die Tabula Peutingeriana entspricht keiner klassischen geographischen Landkarte: Mit ihrer West-Ost-Ausrichtung und den fehlenden Darstellungen der Meere beschränkt sie sich auf die Wiedergabe von funktionalen Netzwerken. Etwa 555 Städte und Dörfer sowie 3.500 weitere geographische Objekte wie Leuchttürme und wichtige Heiligtümer sind einge-zeichnet und häufig mit kleinen Abbildungen versehen.

Mapa sítě silnic Římské říše

Mapa vznikla ve druhé polovině 13. století na základě kopie Agrippovy mapy ze 4. století. Zachycuje Evropu, části Asie (Persie a Indie) a severní Afriku. Tvoří ji jedenáct pergamenových listů (dvanáctý není zachován) formátu 56×32 cm, původně slepených do dlouhého pásu (682×32 cm), který se navíjel na váleček. Mapa neodpovídá žádné klasické geografické mapě: je orientována západo-východně, chybí v ní vyobrazení moří a omezuje se na zachycení funkčních dopravních sítí. V podstatě se jedná o druh vojenské pochodové mapy znázorňující síť silnic Římské říše a zastávky na nich. Všechny cesty jsou značeny pomocí zalamovaných čar, kde každé zalomení znamená zastávku na trati a ke každému úseku je připsána jeho délka v římských mílích (1480 metrů). Dále zachycuje asi 555 měst a významných objektů. Vzhledem k neobvyklému způsobu schematizování a tvaru je mapa velmi nepřehledná. Kolem r. 1507 mapu získal Konrad Peutinger, ale jeho kopie se ztratila. R. 1598 vyšla Orteliova kopie, a ta pak byla díky princi Evženovi a Karlovi VI. byla definitivně zařazena do knihovny císařského dvora ve Vídni.