Struveho geodetický oblouk
2005 - Struveho geodetický oblouk
2005
Struveho geodetický oblouk (Геадэзічная дуга Струвэ) je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižnější bod u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816-1855. Měly posloužit k určení přesných rozměrů Země s využitím poledníku. Jednotlivé body jsou povětšinou reprezentovány kamennými krychlemi o hraně 2 metry, zapuštěnými do země, někdy ovšem stejnou službu prokazovaly i věže kostelů. Roku 1858 bylo za pomoci těchto bodů určeno, že vzdálenost od poledníku ke středu země činí 6378 m. V současné době se jednotlivé body nacházejí v deseti zemích - v Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Moldavsku a právě v Bělorusku, kde se nachází celkem 19 triangulačních bodů, z nichž pět se dostalo na seznam UNESCO (Tupiški, Lapaty, Leskavičy, Asaunica a Čakuck).