Sokolnictví

Falknerei

Nemateriální dědictví UNESCO 2016, RakouskoBelgie, Česká republika, Francie, Jižní Korea, Mongolsko, Maroko, Katar, Saúdská Arábie, Spojené Arabské emiráty, Sýrie a Španělsko


UNESCO-Registrierung für die meisten Länder

Falknerei ist die Kunst, mit Vögeln zu jagen. Im engsten Sinne umfasst der Terminus "Falknerei" die Jagd mit speziell dafür abgerichteten Falken, es werden aber auch Habichte, Sperber und Adler eingesetzt. Als Motiv fand die Falknerei Eingang in verschiedenste Künste, aber auch in die Bildung von Orts- sowie Familiennamen, beispielsweise Falkenau (OÖ, Böhmen), Falkenstein (NÖ, S, Stmk) oder Greifenstein (NÖ). Darüber hinaus entwickelte sich eine Fachsprache, die bis heute mündlich und schriftlich tradiert wird. In Österreich wurde die Falknerei bereits 2010 als erstes immaterielles Kulturerbe in das nationale Verzeichnis aufgenommen. Die Falknerei ist das einzige Kulturerbe, das in allen Bundesländern Österreichs vertreten ist. Deswegen zählte auch Österreich zu den Initiatoren der Einschreibung der Falknerei auf die UNESCO-Liste. Am Ende hat die Rekordzahl von Staaten (insgesamt 18, darunter auch Tschechien, Deutschland, Saudi-Arabien, Belgien, Vereinigte Arabische Emirate, Spanien, Frankreich usw.) die Falknerei auf diese Liste eingetragen.

Das neu Falknerhaus in Prag

Die Dauerausstellung im Haus des Falkners auf der Prager Burg ist seit 2019 geöffnet. Das kleine Falknereimuseum befindet sich an einem Ort, an dem seit der Zeit Kaiser Rudolfs II. ein Falkner lebte und Greifvögel, Fasane und andere Ziervögel züchtete. Einen Bestandteil der Expositon bildet auch die Vorführung eines Dokumentarfilms über die Geschichte der tschechischen Falknerei, die auf eine Tradition von 1500 Jahren zurück blicken kann.

Zápis na seznam UNESCO za nejvíce zemí

Umění sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem - více než 4000 let. V nejužším smyslu slova označuje pojem "sokolnictví" lov speciálně vycvičenými sokoly, ale používají se také jestřábi, krahujci a orli. Sokolnictví je považováno za hluboce empatickou aktivitu a sokolníci chápou, že dravci i lovná zvěř musí být zachována pro další staletí. Kromě lovu se sokolnictví využívá i k chovu dravých ptáků. Motiv sokolnictví si našlo cestu do nejrůznějších uměleckých oborů a ovlivnil i utváření místních názvů a příjmení, např. Falkenau (Horní Rakousko), Falkenstein (Dolní Rakousko, Štýrsko), Greifenstein (Dolní Rakousko) a v Čechách Sokolov (Falkenau). Svébytné umění si vyvinulo i vlastní terminologický jazyk, jenž se dodnes předává v ústní i písemné podobě. V Rakousku se sokolnictví stalo prvním nehmotným kulturním dědictvím, které bylo v roce 2010 zařazeno do národního registru a jako jediné dědictví je přítomno ve všech rakouských spolkových zemích. Proto i Rakousko bylo iniciátorem zápisu sokolnictví na seznam UNESCO a nakonec zapsalo sokolnictví rekordních 18 států (i Česká republika, Německo, Belgie, ad).

Nový Dům sokolníka v Praze

Stálá expozice v Domě sokolníka na Pražském hradě je otevřena od roku 2019. Malé sokolnické muzeum je v místě, kde od dob císaře Rudolfa II. sokolník přebýval a staral se o dravé ptáky, bažantnici a ostatní okrasné ptactvo. Součástí expozice je také projekce dokumentu o historii českého sokolnictví, která trvala 1500 let.