Jaroslav Šonský

15. 7. 1946, Jičín


Houslový virtuóz a hudební pedagog

Koncem 60. let se během studií na pražské AMU seznámil se Švédkou pracující na velvyslanectví. Když mu pak během prvního angažmá v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu dal režim najevo, že v zahraničí nikdy koncertovat nebude, rozhodl se po dlouhém váhání k odchodu. Tím většího významu nabyla pro něj česká hudba, kterou v různých komorních uskupeních šířil po celém světě a prosazoval ji i v symfonickém orchestru ve švédském Norrköpingu, jehož byl také členem. S rokem 1989 ale začaly být kontakty s vlastí stále častější a otevřely se nové možnosti. Jaroslav Šonský začal znovu hrát v Česku, zvát české hudebníky do Švédska, organizovat nejen koncerty, ale i celé festivaly české kultury, propagovat českou hudbu i na té nejvyšší úrovni. To vše nezištně, s velkým idealismem a takřka nevyčerpatelnou energií

Nejpodstatnější částí jeho hudebních aktivit je po celou dobu komorní hudba. Po příchodu do Švédska založil a vedl smyčcový orchestr v Motale, později založil a vedl řadu let klavírní EPOS trio s kolegy ze Švédska. Trio mělo mezinárodní úspěchy v Evropě, USA i v Kanadě, tam všude prosazoval i český reperotár. Blízká mu je především hudba Bohuslava Martinů (působil v International Martinů Incircle a v projektu Martinů Revisited) a také Bedřicha Smetany. V 80. letech se trio proměnilo v EPOS trio BERLIN, v němž Jaroslav vystupoval s violoncellistou Janem Dieselhorstem (předsedou Berlínské filharmonie) a pianistkou Gesine Tiefuhr. Společně absolvovali další desítky koncertů po celé Evropě. S duo repertoárem housle - klavír vystupoval řadu let s brazilskou pianistkou Patricií Bretas, později s Francouzkou Sylvaine Wiart, obě přivedl k českému repertoáru. V roce 2012 v Praze založil a doposud vede 12členný smyčcový soubor Martinů Strings Prague, se kterým dosáhl řady úspěchů v Česku i v zahraničí. Tím nejvýraznějším byl asi koncert pro 700 diplomatů v Ženevě v OSN ke 100. výročí založení republiky v r. 2018. Ke spolupráci se souborem přivedl již řadu dalších vynikajících českých i zahraničních umělců. Stále propaguje hudbu Bohuslava Martinů. Alespoň symbolicky byla jeho práce pro českou kulturu oceněna již v roce 2003 cenou Gratias Agit, kterou uděluje Ministerstvo zahraničních věcí ČR podobně obětavým osobnostem ve světě.