Sbírka papyru arcivévody Reinera
Papyrussammlung Erzherzog Reiners

www.onb.ac.at

Die umfangreichste und bedeutendste Papyrussammlung

Diese Papyrussamlung ist die umfangreichste und bedeutendste Sammlung ihrer Art und beinhaltet wichtige Zeugnisse der Geschichte. Ihre Schriftstücke geben Einblicke in die unterschiedlichsten Lebens bereiche der Pharaonenzeit und Antike. Die Papyrussammlung dokumentiert die Vielfalt der verschiedenen Schreibmaterialien und Sprachen, die zwischen 1500 vor und 1500 nach Christus in Ägypten gebräuchlich waren und ist damit eine der umfangreichsten Sammlung dieser Art. Die Sammlung umfasst rund 180.000 Papyri, die als Quellen maßgeblich zum historischen Verständnis der Pharaonenzeit und Antike in Ägypten beitragen. Verfasst wurden die Schriftstücke in den verschiedenen Sprachen und Schriftarten, die im Laufe der Jahrhunderte gebräuchlich waren: Hieroglyphen, Hieratisch, Demotisch, Koptisch, Griechisch, Latein, Hebräisch, Aramäisch und Arabisch. Ihr Namensgeber Erzherzog Rainer erwarb den Großteil der Sammlung im späten 19. Jahrhundert und erweiterte sie kontinuierlich. 1899 schenkte er die Papyrussammlung seinem Onkel Kaiser Franz Josef I., der sie danach in der kaiserlichen Bibliothek deponierte.

Největší a nejdůležitější sbírka papyrů

Rakouská sbírka papyrů je největší a nejdůležitější sbírkou svého druhu na světě a obsahuje důležitá historická svědectví. Jednak poskytuje pohled na nejrůznější oblasti života v době faraonů a starověku a jednak zároveň dokumentuje celou řadu různých psacích materiálů a jazyků, které se v Egyptě používaly mezi lety 1500 př. n. l. a 1500 n. l. Dokumenty byly psány v různých jazycích a pomocí různých písem, jež se používaly v průběhu staletí: nalezneme zde hieroglyfy, hieratické písmo, démotické písmo, koptštinu, řečtinu, latinu, hebrejštinu, aramejštinu a arabštinu. Obsah papyrů sahá od literatury a školních textů přes magické a náboženské zápisy až po knihy o financích, medicíně, právu a armádě. Mezi nejvzácnější patří např. hieroglyfy napsaná Egyptská kniha mrtvých nebo tištěná Haggada v hebrejštině. Aktivní sběratel arcivévoda Rainer získal podstatnou část sbírky na konci 19. století a pak ji neustále rozšiřoval. V roce 1899 ji daroval svému strýci, císaři Františku Josefovi I., který ji následně uložil do císařské knihovny (Rakouská národní knihovna). Od roku 1999 je zde pro veřejnost z celé rozsáhlé sbírky čítající více než 180 000 artefaktů zpřístupněno jen 400 vybraných položek.