Franz Werfel

10. 9. 1890, Praha - 26. 8. 1945, Beverly Hills, California


Schriftsteller

Schrifteller deutscher Zunge aus Prag, Mitglied vom Prager Kreis, zählte zu den Vertretern des literarischen Expresionismus. In seiner Kindheit besuchte er mit seiner Amme die katholische Kirche, mit seinem Vater die Synagoge. Dadurch entstand seine lebenslange Überzeugung, beide Religionen wären lediglich zwei Formen desselben Glaubens. Nach der Matura debütierte er mit seinem expresionistischen Gedichtsband Weltfreund. Sein Werk wurde von seiner Prager Umgebung beeinflusst - vom nahen Stadtpark und dem Neuen deutschen Theater. Er liebte die Verdi-Musik und widmete ihm seinen beiographischen Roman (Verdi, Roman der Oper, 1924). Sein Werk aus dem Jahre (Die vierzig Tage des Musa Dagh) thematisiert den Völkermord an den Armeniern im Jahre 1915. Gleich Kafka und Brod gehörte er zur Gesellschaft deutschsprachiger Literaten vom Café Arco, den sog."Arconauten". Nach dem I. Weltkrieg zog er nach Wien, im Jahre 1929 heiratete er Alma Grophius, die Witwe Gustav Mahlers. Nach dem "Anschluss" im Jahre 1938 überquerte er mit seiner Frau zu Fuß die Pyrenäen. In Lourdes versprach er feierlich,ein Werk über die heilige Bernadette Soubirous zu verfassen, falls er wohlbehalten in die USA gelangt. Er erfüllte dieses Gelübte im Jahre 1941 (Das Lied von Bernadette).

Ein Weltfreund aus Prag

Er kam in Prag als Sohn des vermögenden Handschuhfabrikanten jüdischer Herkunft Rudolf Werfel und dessen Frau Albine, geb. Kussi, zur Welt. Einen großen Einluß auf ihn hatte seine tschechische Amme, die fromme Barbora Šimůnková (er widmete ihr später seinen Roman Der veruntreute Himmel). Seine Beziehung zur tschechischen Literatur war positiv, er machte sich um die deutsche Übersetzung und spätere Leipziger Herausgabe des Gedichstbands von Petr Bezruč (Schlesische Lieder) verdient.

Spisovatel

Franz Victor Werfel - německy píšící spisovatel, člen Pražského kruhu, patří mezi čelné představitele expresionismu. V dětství navštěvoval s chůvou katolický kostel, s otcem synagogu. Tak vzniklo jeho celoživotní přesvědčení, že obě náboženství jsou dvěma podobami téže víry. Jako žák a student nijak nevynikal, často střídal školy. Po maturitě debutoval knihou expresionistických básní Weltfreund (Přítel světa). Jeho tvorbu ovlivnilo pražské okolí - Stadtpark a Nové německé divadlo. Miloval Verdiho hudbu a věnoval mu životopisný román (1924). Jeho dílo z roku 1933 Die vierzig Tage des Musa Dagh (Čtyřicet dnů) pojednává o genocidě Arménů v roce 1915. Jako Kafka a Brod patřil ke společnosti německých literátů v kavárně Arco, tzv. "Arconautům". Po I. světové válce odešel do Vídně, v roce 1929 se oženil s Almou, Mahlerovou vdovou. Po "anšlusu" v roce 1938 prchal z Francie pěšky přes Pyreneje. V Lourdech učinil slib, že napíše dílo o světici Bernadettě Soubirousové, pokud se dostane živ a zdráv do USA. Splnil ho v roce 1941 (Píseň o Bernadettě).

Přítel světa z Prahy

Narodil se v Praze (Havlíčkova 11) jako syn pražského židovského rukavičkáře Rudolfa Werfla (z Mladé Boleslavi) a jeho ženy Albiny, roz. Kussiové (ze Žihle u Plzně). Velký vliv na něj měla česká chůva, zbožná Barbora Šimůnková (napsal o ní román Zpronevěřené nebe). Měl kladný vztah k české literatuře, zasloužil se o německý překlad Bezručových Slezských písní a jeho vydání v Lipsku.