Adalbert Stifter

23. 10. 1805, Horní Planá - 28. 1. 1868, Linec


Schriftsteller, Maler, Pädagoge

Er stammte aus einer armen Familie, sein Vater Johann Leinweber und seine Mutter Magdalene (geb. Friepes) stammte aus einer Metzgerfamilie. Seit dem Jahre 1826 studierte er am Stiftsgymnasium in Kremsmünster und Jura an der Wiener Universität. Sein Leben und Schaffen wurde von der Liebe zur Tochter des wohlhabenden Kaufmanns aus Friedberg, Fanny Greipel, beeinflusst. An Stelle der Juristenkarriere wollte er sich lieber der Kunst - Malerei und Literatur - widmen. Im Jahre 1840 wurde seine erste Erzählung- Der Kondor - gedruckt. Stifters Werke ernteten von Anfang an Erfolg. Seine poetische Beschreibung des Böhmerwalds und des Moldau-gebiets war nämlich vollkommen im Einklang mit dem damaligen Zeitgeschmack (Biedermeier). Stifter war auch als Hauslehrer tätig. Er unterrichtete Richard, Sohn des Kanzlers Metternich. Im Jahre 1848 zog er nach Linz um, wo er als Landes-konservator von Oberösterreich einige bedeutende Kunstdenkmäler rettete. Für seine Verdienste wurde er mit der Großen goldenen Medaille für Kunst und Wissenschaft und im Jahre 1854 mit dem Ritterkreuz des Franz-Joseph-Ordens ausgezeichnet. In 1865 -1867 arbeitete er an historischer Trilogie Witiko (Witiko war Stammvater des Geschlechtes der Witigonen).

Dichter und Maler aus dem Böhmerwald

Er war aus Oberplan gebürtig, wo er bis 1818 lebte und die Volksschule besuchte. Er konnte meisterhaft die Schönheit von seinem geliebten Böhmerwald und die Charaktere seiner Bewohner und deren schwere Schicksale beschreiben. In seinem Geburtshaus entstand im Jahre 1960 eine Gedenkstätte mit zweisprachiger Exposition über sein Leben, Schaffen und über seine Beziehung zu seiner Heimatgegend. Diese kommt auch in seinem Malerwerk zum Vorschein (das Bild der Burgruine Wittingshausen).

Spisovatel, malíř, učitel

Pocházel z chudé rodiny, jeho otec Johann byl tkalcem plátna a maminka Magdalena (roz. Friepes) pocházela z řeznické rodiny. Studoval na řádovém gymnáziu v Kremsmünsteru od roku 1826 práva na vídeňské univerzitě, studium však nedokončil. Jeho tvorbu i život ovlivnila láska k dceři obchodníka z Frymburku, Fanny Greiplové. Místo právnické kariéry se chtěl raději věnovat umění - malířství a literatuře. V roce 1840 byla otištěna jeho první povídka Kondor. Jeho první díla se setkala s velkým úspěchem, poetické popisy kraje Šumavy a Povltaví plně odpovídaly vkusu období biedermeieru. Stifter působil jako domácí učitel, vyučoval i Richarda, syna všemocného kancléře Metternicha. V roce 1848 přesídlil do Lince, kde byl v roce 1853 jmenován školním radou. Jako zemský konzervátor Hor. Rakouska zachránil některé významné umělecké památky. Za své zásluhy získal Velkou zlatou medaili za umění a vědu a v roce 1854 rytířský kříž Řádu Františka Josefa. V letech 1865 až 1867 pracoval na třídílném historickém románu Vítek (Vítek z Prčice založil rod Vítkovců). Často navštěvoval Kynžvart (zámek i lázně) a Karlovy Vary.

Básník a malíř Šumavy

Rodák z Horní Plané (chodil zde do školy a žil až do roku 1818) dokázal mistrně popsat krásu milované Šumavy, charaktery obyvatel a jejich těžké osudy. V jeho rodném domě vznikl v roce 1960 památník s dvojjazyčnou expozicí o jeho životě, díle a vztahu k rodné Šumavě. Ten se projevil i v jeho malířském díle, viz obraz zříceniny hradu Vítkův kámen.