Adolf Schärf

20. 4. 1890, Mikulov - 28. 2. 1965, Vídeň


Bundespräsident Österreichs

Österreichischer Politiker, Jurist, Vizekanzler und Bundespräsident Österreichs, Vorsitzender der SPÖ, Begründer des österreichischen politischen Modells und der österreichischen Version des Sozialstaats. Nach dem Umzug seiner Familie nach Wien (1899) absolvierte er das Gymnasium und auch das Jurastudium an der Wiener Universität. Bereits als Student nahm er Kontakte mit der Arbeiterbewegung auf, er war Mitbegründer der illegalen sozialistischen Mittelschüler-vereinigung. In der Nachkriegszeit war in den Jahren 1918-1934 als Sekretär der Vorsitzenden des sozialdemokratischen Nationarates tätig. Nach dem "Anschluss" wurde er kurz verhaftet, er unterhielt Kontakte mit dem österreichischen Widerstand. Zwischen April und November 1945 war er Staatssekretär der provisorischen Regierung, im November 1945 wurde er zum SPÖ-Vorsitzenden gewählt (diese Funktion hatte er bis 1957 inne). Er wurde insgesamt zweimal zum Bundespräsidenten gewählt (nach dem Tode des Präsidenten Th. Körner im Jahre 1957 und danach noch im Jahre 1963). Er zeichnete sich durch große Bescheidenheit aus, lebte bis zu seinem Tode in seiner Wohnung.

Bundespräsident aus Nikolsburg

Sein Vater Josef war gelernter Stockdrechsler aus Wien mit deutsch-tschechischen Vorfahren, seine Mutter Magdalena Sitek stammte aus Guttenfeld, einem deutsch-kroatischen Dorf unweit von Nikolsburg. Als dritter Bundespräsident der Republik Österreich wurde er 1983 zum Ehrenbürger der Stadt Wien ernannt. Sein Denkmal im Wiener Rathauspark wurde im Jahre 1985 enthüllt.

Prezident Rakouska

Rakouský politik a právník, vicekancléř a prezident Rakouska, předseda Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ), zakladatel rakouského politického modelu (velké koalice socialistů a lidovců) i rakouské verze sociálního státu. Po přestěhování rodiny do Vídně (1899) vystudoval gymnázium a práva na vídeňské univerzitě. Již jako student přišel do styku s dělnickým hnutím, byl spoluzakladatelem socialistického studentského sdružení SŠ. Po válce byl v letech 1918-1934 tajemníkem předsedů sociálnědemokratické národní rady. Po "anšlusu" byl krátce uvězněn, udržoval kontakty s rakouským odbojem. Od prosince 1945 do května 1957 byl předsedou SPÖ a členem národní rady, od dubna do prosince 1945 byl státním tajemníkem a poté do roku 1957 vicekancléřem. Prezidentem byl zvolen celkem dvakrát (poprvé po smrti prezidenta T. Körnera v roce 1957, podruhé v roce 1963). Vyznačoval se velkou osobní skromností, žil až do své smrti v bytě ve Skodagasse a odmítal se přestěhovat do oficiální rezidence.

Prezident z Mikulova

Otec Josef byl vyučený soustružník z Vídně s německo-českými předky, jeho matka Magdalena Sitek pocházela z Dobrého Pole, německo-chorvatské vesnice poblíž Mikulova. Byl třetím spolkovým prezidentem Rakouské republiky. Je čestným občanem města Vídně a v roce 1983 a jeho památník byl v roce 1985 odhalen v Radničním parku ve Vídni.