Johann Palisa

7. 12. 1848, Opava - 2. 5. 1925, Vídeň


Astronomer

Er war aus Troppau gebürtig, wo er auch maturierte. Als begabter Mathematiker studierte er Mathematik und Astronomie an der Wiener Universität und wurde danach zum Assistenten an der Wiener Sternwarte. Als Leiter der Sternwarte in Pola (heute Kroatien) richtete er seine Forschungen auf die Kleinplaneten in der Umgebung der Erde - Asteroide. Den ersten von ihnen, Austria, entdeckte er im Jahre 1874. Für seine Beteiligung an der kartographisch genauen Bestimmung des Längengrades auf der Erdkugel erhielt er das Ritterkreuz des Franz Josef Ordens. Nach der Errichtung neuer Sternwarte in Wien (1880) wurde er dort zum ersten Adjunkten. Während seiner Karriere entdeckte er insgesamt 127 Kleinplaneten. Gemeinsam mit M. Wolf verfasste er das erste Atlas für Sternsuche und ihre Indentifikation, für Astrophysik bestimmt, und die fotografischen Wolf-Palisa-Sternkarten auf 210 Blättern. Bei der Exposition zur Sonnenfinsternis in Tahiti (1883) suchte er nach dem hypothetischen Planeten Vulcanus in der Nähe der Sonne. Er editierte zwei Sternkataloge und erforschte auch Meteore. Palisas Kleinplaneten Mathilde (253) und Ida (243) wurden in den Jahren 1993 und 1997 von kosmischen Sonden besucht.

Ein gebürtiger Troppauer auf dem Mond

Er wurde auf dem Oberen Platz im schlesischen Troppau als Sohn eines Getreidehändlers geboren. Deswegen trägt einer der von ihm entdeckten Kleinplaneten den Namen Oppavia und der andere Silesia. Ihre Modells bilden heutzutage den Bestandteil des Troppauer Sonnensystem-Modells. Seinen Namen trägt die Sternwarte und Planetarium in Ostrava. Nach ihm wurden ebenfalls die Reste eines Mondkraters benannt.

Astronom

Narodil se v Opavě, kde také maturoval. Jako nadaný matematik vystudoval matematiku a astronomii na vídeňské univerzitě a stal se asistentem na tamní hvězdárně. Jako ředitel hvězdárny v Pule svůj výzkum zaměřil na malá tělíska v okolí Země - planetky. První z nich, Austrii, objevil roku 1874. Za svůj podíl na kartograficky přesném určování zeměpisné délky Země obdržel Rytířský kříž řádu Františka Josefa. Po vzniku nové hvězdárny ve Vídni (1880) se stal se jejím prvním adjunktem. Během své kariéry objevil celkem 127 planetek. Spolu s M. Wolfem vytvořil první atlas pro hledání a identifikaci hvězd, určený i pro astrofyziku, a fotografické Wolf-Palisovy hvězdné mapy na 210 listech. Při expedici za zatměním Slunce na Tahiti (1883) hledal hypotetickou planetu Vulcanus v blízkosti Slunce. Editoval dva hvězdné katalogy a zkoumal i meteory. Palisovy planetky Mathilde (253) a Ida (243) byly v letech 1993 a 1997 navštíveny kosmickými sondami. S přítelem Schramem navrhl vytvoření časových pásem a zasadil se o stanovení středoevropského času.

Opavský rodák na Měsíci

Narodil se na Horním náměstí ve slezské Opavě jako syn obchodníka s obilím, a proto nese jedna z jím objevených planetek jméno Oppavia a druhá Silesia. Jejich modely tvoří součást opavského modelu sluneční soustavy a jeho jméno nesla i Hvězdárna a planetárium Jana Palisy v Ostravě. Jsou po něm také pojmenovány trosky měsíčního kráteru.