Josef Maria Olbrich

22. 12. 1867, Opava - 8. 8. 1908, Düsseldorf


Designer und Architekt

Nach der Praxis bei einem Troppauer Bauunternehmen studierte er an der Wiener Akademie der bildenden Künste. Seit 1894 arbeitete er mit O. Wagner an den Plänen der Gebäude der Wiener Stadtbahn zusammen - er baute die Stadtbahstation auf dem Karlsplatz und den Hofpavillon in Hietzing. Im Jahre 1897 gründete er mit O. Wagner, G. Klimt, J. Hoffmann und K. Moser die Künstlergruppe Wiener Sezession, und entwarf auch ihren Ausstellungspavillon - das Secessionsgebäude (oben ein Baum, der goldene Früchte trägt). Im seinem Untergeschoss befindet sich der berühmte Beethoven-Fries von Gustav Klimt. Im Jahre 1900 folgte er der Einladung des Großherzogs Ernst Ludwig von Hessen nach Darmstadt und erhielt dort hessische Staatsbürgerschaft und Professur. Er wurde zur leitenden Persönlichkeit der im Jahre 1899 gegründeten Künstlerkolonie auf der Mathildenhöhe. Seine dortige Wirkung war allseitig, er entwarf ebenfalls Keramik und Möbel und hatte eine völlig frei Hand, was seine Bauexperimente betraf. Sein berühmtestes Werk aus dieser Zeit ist der Hochzeitsturm und auch sein eigenes Wohnhaus (Haus Olbrich). Olbrichs Schaffen beendete sein vorzeitiger Tod an Leukämie.

Gaudí aus Troppau

Sein Vater Edmund und Mutter Aloisia stammten aus einer Müllerfamilie. Sein Vater betrieb u. a. eine Ziegelei, wodurch Josephs Interesse für Bauwesen erweckt wurde. Er verließ das Gymnasium in Troppau vor der Matura und absolvierte später die Wiener Staatsgewerbeschule. Danach war er im Troppauer Bauunternehmen August Bartels tätig und arbeitete dort am Neubauprojekt der Kirche in Meltsch mit (1889).

Designér a architekt

Po praxi u opavské stavitelské firmy studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění. Od roku 1894 spolupracoval s O. Wagnerem na návrzích budov vídeňské městské dráhy, kde zodpovídal za stavbu stanic Karlsplatz a Hofpavillon v Hietzingu. V roce 1897 založil společně s O. Wagnerem, G. Klimtem, J. Hoffmannem a K. Moserem uměleckou skupinu Vídeňská secese, pro kterou navrhl výstavní pavilon Secession - palác umění, z jehož srdce vyrůstá strom rodící zlaté plody. V jeho podzemí se nachází slavný Beethovenův vlys Gustava Klimta. V roce 1900 přesídlil na pozvání velkovévody Arnošta Ludvíka Hesenského do Darmstadtu, kde získal hessenské občanství a profesuru. Stal se vůdčí osobností umělecké kolonie na Mathildině výšině, založené v roce 1899. Jeho působení bylo všestranné, navrhoval také keramiku a nábytek a úplně volnou ruku pro stavební experimenty. Nejznámějším dílem z tohoto období je Svatební věž (Hochzeitsturm). Součástí kolonie byl i jeho vlastní dům (Haus Olbrich). Olbrichovo dílo ukončila jeho předčasná smrt na leukémii.

Opavský Gaudí

Otec Edmund i matka Aloisie pocházeli z mlynářské rodiny, otec navíc provozoval cihelnu, což podnítilo Josefův zájem o stavebnictví. Gymnázium v Opavě opustil před maturitou, absolvoval státní průmyslovou školu ve Vídni. Poté pracoval v opavské stavitelské firmě Augusta Bartela, kde spolupracoval na projektu novostavby kostela v Melči (1889).