Max Fleischer

29. 3. 1841, Prostějov - 18. 12. 1905, Vídeň


Architekt synagog

Po absolvování vyšší reálné školy v Olomouci odešel v roce 1859 do Vídně, kde studoval nejprve na Technické univerzitě a později na Výtvarné akademii. První profesní zkušenosti získal u slavného architekta Friedricha von Schmidta, který jej přizval ke spolupráci na projektu nové vídeňské radnice. Za svůj podíl na realizaci tohoto projektu získal cenu Zlatého záslužného kříže s korunou (1883). Samostatnou dráhu nastoupil v roce 1887 a proslavil se jako stavitel synagog (ve Vídni postavil čtyři, v českých zemích to byly synagogy v Brně, Břeclavi, Českých Budějovicích a v Pelhřimově). Do dnešní doby se dochovala pouze modlitebna v Mikulově a obřadní síň v Tovačově. Věnoval se však i civilním stavbám, především obytným domům. Typický byl pro něj novogotický styl inspirovaný stavbami křesťanských kostelů a s ním související použití neomítnutých cihel jako stavebního materiálu. Fleischera rovněž proslavily náhrobky významných židovských osobností na Ústředním hřbitově ve Vídni, kde je pochován v hrobce podle vlastního návrhu.

Stavitel synagog

Narodil v Prostějově v domě č. 20 židovské matce Betti Fleischerové. Chodil do školy v Prostějově a Olomouci, vystudoval ve Vídni. V Čechách a na Moravě postavil několik synagog (u synagogy v Břeclavi dokonce navrhl i vnitřní vybavení), ale většina z nich se nedochovala. Byl nejen autorem původních plánů plzeňské synagogy, ale také Knížecího domu v Prostějově a přestavby zámku v Tovačově.

Architekt

Nach dem Abschluss der höheren Realschule in Olmütz ging er nach Wien, um dort zuerst an der Technischen Universität und anschließend an der Akademie der Bildenden Künste zu studieren. Seine erste Berufs-erfahrungen gewann er bei dem Architekten Friedrich von Schmidt, der ihn zur Mitarbeit am Projekt des neuen Wiener Rathauses einlud. Für seine Teilname an der Projektreali-sierung wurde ihm das Goldene Verdienstkreuz mit Krone erteilt (1883). Im Jahre 1887 machte er sich selbständig und wurde als Erbauer von Synagogen berühmt (in Wien waren es vier Synagogen, in den Böhmischen Ländern die Synagogen in Brünn, Lungendorf, Budweis und in Pilgram). Bis zur heutigen Zeit erhielt sich lediglich das Gebetshaus in Nikolausburg und die Zeremoniehalle in Tobischau. Er widmete sich ebenfalls den Zivilbauten, z. B. den Wohnhäusern. Typisch für ihn war der neugotische Stil, von den christlichen Kirchen inspiriert, und die Verwendung von rohen, unverputzten Ziegeln. Fleischer wurde ebenfalls durch die Grabmähler bedeutender jüdischer Persönlichkeiten auf dem Zentralfriedhof in Wien berühmt. Er entwarf dort auch seine eigene Gruft.

Erbauer von Synagogen

Er wurde in Proßnitz im Haus Nr. 20 der jüdischen Mutter Betti Fleischer geboren. Er besuchte die Schulen in Proßnitz und in Olmütz und schloss seine Studien in Wien ab. In Böhmischen Ländern baute er mehrere Synagogen (in Lundenburg entwarf er sogar die Inneneinrichtung). Er war Urheber von ursprünglichen Plänen der Pilsner Synagoge, des Fürstenhauses in Proßnitz oder des Schlossumbaus in Tobischau.