Max Brod

27. 5. 1884, Praha - 20. 12. 1968, Tel Aviv, Izrael


Schriftsteller, Komponist, Übersetzer

Er war Sohn von Adolf Brod, Direktors der Union-Bank in Prag und seiner Gemahlin Franziska. Nach der Matura studierte er Jura an der Prager deutschen Universität, während des Studiums begegnete er Franz Kafka.Er interessierte sich seit Jugendzeit für Literatur, seine ersten Arbeiten erschienen bereits am Anfang des 20. Jh. Er war als Prosaiker, Literarkritiker und Übersetzer tätig. Er machte sich auf grundlegende Weise um Veröffentlichung der Werke seines Freunds Franz Kafka verdient und bereitete auch Kafkas Tagebücher und Korrespondenz zur Ausgabe vor. Seit 1907 als Postbeamte tätig, bekleidete er bis 1924 den Posten des Kulturreferenten der Tschechische Regierung und war in den Jahren 1929-1939 als Musik- und Theaterkritik des Prager Tagblatts tätig. Er interessierte sich ebenfalls für seine jüdischen Wurzeln und war Anhänger der zionistischen Bewegung Th. Herzls. Nach der Entstehung selbständiger Republik wurde er zum Vizepräsidenten des Jüdischen Nationalrats gewählt. Im Jahre 1939 emigrierte er in das ehemalige Palästina, wo er als Theaterdramaturg und Kritiker in Tel Aviv tätig war. Nach Prag kehrte er kurz im Juni 1964 zurück, um hier die erste Kafka-Ausstellung zu eröffnen. Er starb in Tel Aviv im Jahre 1968.

Der Entdecker von Kafka, Janáček, Hašek

Er wurde in der Haštalská Straße in Prag geboren. Sein Vater stammte aus Prag und eine Mutter aus Werscheditz bei Karlsbad. Er machte die Welt mit den Werken seines Freunds Franz Kafka bekannt und hat sich große Verdienste um Verbreitung der tschechischen Kultur in der Welt erworben, indem er Hašeks Schwejk für das Berliner Theater bearbeitete und Janáčeks Opern im Ausland durchsetzte. Er eröffnete die erste Kafka-Ausstellung in Prag (1964).

Spisovatel, skladatel, překladatel

Byl synem Adolfa Broda, ředitele banky Union v Praze, a jeho manželky Františky. Po maturitě studoval práva na pražské Německé univerzitě, během studií se seznámil s Franzem Kafkou. Záhy se začal zajímat o literaturu a jeho první literární práce se objevily již počátkem 20. století. Působil jako prozaik, literární kritik a překladatel. Zásadním způsobem se zasloužil o publikaci děl svého přítele Franze Kafky. Připravil k vydání také Kafkovy deníky a korespondenci. Od roku 1907 byl poštovním úředníkem, do roku 1924 kulturním referentem československé vlády a v letech 1929 až 1939 hudebním a divadelním kritikem pražských německých novin Prager Tagblatt. Zajímal se o své židovské kořeny, byl stoupencem sionistického hnutí Theodora Herzla a po vzniku samostatné republiky se stal viceprezidentem Židovské národní rady. V roce 1939 emigroval do tehdejší Palestiny, kde v Tel Avivu pracoval jako divadelní dramaturg a kritik. Do Prahy se vrátil krátce v červnu 1964, aby zde zahájil kafkovskou výstavu. Zemřel v Tel Avivu v roce 1968.

Objevitel Kafky, Janáčka a Haška 

Narodil se v Haštalské ulici č.5 v Praze (pamětní deska) - otec pocházel z Prahy a matka z Verušiček u Karlových Var. Seznámil svět s dílem svého přítele Franze Kafky, zasloužil se o šíření české kultury ve světě. Zpracoval Haškova Švejka pro divadlo v Berlíně a prosazoval Janáčkovy opery v zahraničí (překládal jejich libreta do němčiny). V roce 1964 v Praze zahájil kafkovskou výstavu.