Kurt Gödel

28. 4. 1906, Brno - 14. 1. 1978, Princeton (USA)


Bedeutendster Logiker

Einer der größten Wissenschaft-ler-Logiker des 20en Jahrhunderts, vergleichbar mit Albert Einstein. Wegen seines Wissensdurstes wurde er in seiner Familie "Herr Warum" genannt, er las schon früh wissenschaftliche Schriften. Sein Hauptwerk waren die Unvollständigkeitssätze aus dem Jahre 1932, die die Beziehung zwischen der Wahrhaftigkeit und Beweisbarkeit erläuterten. Die Gödelsche Nummerierung ist ein Kodierungssystem, womit man theoretische Formeln in Zahlen überführen kann. Mit Verwendung rekursiver Funktionen wird hier Logik in Aritmethik verwandelt. Seit 1938 war er abwechselnd an der Universität Wien und am Institute for Advanced Study in Princeton tätig. Er verkehrte dort freundschaftlich mit A. Einstein und wandte sich unter dessen Einfluss der Physik zu. Er leistete einen bedeutenden Beitrag zur relativistischer Kosmologie. Im Jahre 1940 emigrierte er in die USA und befasste sich dort vorrangig mit dem Zusammen-hang mathematischer und philosophischer Ideen von I. Kant, E. Husserl und G. W. Leibnitz. Im Jahre 1947 erhielt er die amerikanische Staatsbürgerschaft. Er starb 1978 an psychisch bedingter Unternährung.

Mitarbeiter und Freund Einsteins

Er kam in Brünn in der Familie des Textilunternehmers Rudolf und Marianne geb. Handschuh zur Welt und besuchte evangelische Volksschule und deutsches Gymnasium in Brünn. Im Jahre 1924 ging er nach Wien studieren und nahm die österreichische Staatsbürgerschaft an. In Brünn wurde im Jahre 1992 eine Kurt-Gödel-Gesellschaft gegründet. An seinem Geburtshaus ist heute eine Gedenktafel angebracht.

Nejvýznamnější logik

Je považován za jednoho z největších vědců-logiků 20. století, jehož význam je srovnatelný s Albertem Einsteinem. Pro svou zvídavost byl v rodině nazýván "Herr Warum", četl záhy vědecké a filozofické spisy. Ve své dizertační práci dokázal úplnost predikátové logiky prvního řádu. Vrcholem jeho díla jsou Gödelovy věty o neúplnosti z roku 1931, které ozřejmují vztah mezi pravdivostí a dokazatelností. Zavádí zde to, co dnes nazýváme Gödelovým číslováním, tj. kódovací systém umožňující jednoznačný převod mezi formulemi a čísly. S využitím rekurzivních funkcí zde převádí logiku na aritmetiku. Do roku 1938 působil střídavě na Vídeňské univerzitě a v Ústavu pro pokročilá studia v Princetonu, kde se přátelsky stýkal s A. Einsteinem. Pod jeho vlivem se začal věnovat fyzice. Významně přispěl k relativistické kosmologii. V roce 1940 odešel natrvalo do USA a zabýval se tam hlavně souvislostí matematických idejí a filozofických myšlenek I. Kanta, E. Husserla a G. W. Leibnize. V roce 1947 obdržel státní občanství Spojených států, v roce 1953 profesuru v Princetonu. Od mládí měl podlomené zdraví a zemřel na psychicky podmíněnou podvýživu v roce 1978.

Spolupracovník a přítel Einsteina

Narodil se v Brně v rodině textilního podnikatele Rudolfa a Marianny roz. Handschuh. Navštěvoval brněnskou evangelickou základní školu a německé gymnázium. V roce 1924 odešel studovat do Vídně, kde přijal rakouské občanství. V roce 1992 byla v Brně založena Společnost Kurta Gödela. Na jeho rodném domě je umístěna pamětní deska.